Sídlo Ústavního soudu
Fotogalerie Ústavního soudu
Fotogalerie se otveře v novém okně prohlížeče.
V letech 1875 až 1878 byla postavena monumentální budova Zemského stavovského domu v Brně. Rozsáhlé proměně celého území Joštovy třídy předcházelo vypsání soutěže na zástavbu bývalých fortifikačních pozemků, jakmile bylo v roce 1861 rozhodnuto o zrušení brněnské městské pevnosti. V urbanistické soutěži zvítězil projektant vídeňské Ringstrasse – Ludwig von Förster, který se v Brně uplatnil návrhem Kleinova paláce na náměstí Svobody a restauračního pavilónu v Lužánkách. Mezi historické centrum města a jeho předměstí vložil prstenec okružní třídy, obohacené prostranstvími a reprezentační promenádou, parkovou zelení a lemované veřejnými a obytnými budovami. Vedení trasy okružní komunikace, která se stala a dosud je dopravní páteří města, bylo orientováno na historické, z dálkových pohledů viditelné dominanty. Joštova třída byla nasměrována na osu průčelí barokního kostela sv. Tomáše a vytvořila jeden z nejhodnotnějších městských prostorů své doby.
V rámci přípravy staveniště Joštovy třídy byly zbořeny barokní hradby a severozápadní bastion městské pevnosti, ženijní velitelství, budova bývalého velitelství dělostřelectva, hlavní celní úřad a další budovy. V závislosti na vítězném soutěžním návrhu Försterově zpracoval o dva roky později městský inženýr Johan Lorenz regulační plán, který byl ve svých hlavních zásadách postupně realizován. Umožnil prostorové, architektonické a komunikační napojení do té doby nezávislých předměstských osad na historické město a přinesl řešení výjimečné a trvalé hodnoty.
Významnou součástí brněnského okruhu a jednou ze stěžejních dominant Joštovy třídy se stal Zemský dům, vybudovaný pro potřeby moravské sněmovny. Stavět se začalo až podle návrhu, který vyšel ze soutěže, vypsané v letech 1872 až 1873. Zvítězila v ní dvojice vídeňských autorů Anton Hofft a Robert Raschka. Rozsáhlá budova palácového typu byla postavena v letech 1875 až 18788 stavitelem Josefem Arnoldem za dozoru zemského stavebního rady Ullricha.
Návrh Zemského domu od vídeňských autorů slohově čerpá ze zkušeností a poznatků severoitalské renesance. Monumentální účinnosti dosahuje rozměrná třípodlažní budova gradací svých pater.
Původní stavební program, sledující potřeby a funkce sněmovny byl začleněn do půdorysného rozvrhu paláce. Ten tvoří obdélník se čtyřmi vnitřními dvory. Ve středu křídla při České ulici je v prvním a druhém patře v šíři risalitu sněmovní sál, přístupný schodištěm od portiku příjezdu. Ke sněmovnímu sálu přiléhá vestibul a po jeho stranách menší salónky, původně sloužící jako restaurace sněmovny a klubovna. Výzdoba interiérů byla soustředěna především do sněmovního sálu a do místností, provozně s ním souvisejících. Stěny sálu jsou obloženy umělým načervenalým mramorem, ukončeny jsou malovaným vlysem s konsolovou římsou, nesoucí zrcadlovou klenbu zdobenou malbou se zemským znakem. Do prostoru sálu je v patře otevřena lóže s balustrádou zábradlí.
